RÓMSKÉ KŘESŤANSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ BETLÉM
fotka
Křty 4. 12. 1993

"Hospodine, Pane náš, jak vznešené máš jméno všude na zemi!
Svou slávou jsi pokryl nebesa, chválou z úst kojenců a nemluvnat
jsi proti nepřátelům sílu dokázal, mstivého protivníka abys překonal!"

NBK Žalm 8, 1-3
fotka
Maranatha

Po revoluci roku 1989 nastalo v naší zemi duchovní uvolnění. Za komunistického režimu byli křesťané perzekuování, což jim po sametové revoluci dávalo morální kredit a přitažlivost zakázaného ovoce. Byly velké evangelizace (to znamená, že se křesťané snaží nekřesťanům sdělit, v co věří), začali jezdit misionáři (to jsou křesťané ochotní se stěhovat). Spousta lidí uvěřila v Boha.
Mezi Rómy v Plzni jako první uvěřily děti. Věnovalo se jim postupně několik křesťanů z různých církví. Schůzky s rómskými dětmi byly docela náročné a tak bylo prima, že lidí ochotných jim sloužit bylo víc (po čase vždy bylo třeba čerstvých sil). Jedna taková skupinka dětí se modlila za 3 bratry, kteří byli na dlouhé a daleké cestě na Slovensku (vybrali kostel a seděli ve vězení). Pro 4 děti to byl táta a strejdové a pro jejich bratrance a sestřenice to byli také strejdové. Z těchto tří bratrů už ani jeden nekrade. Jeden proto, že umřel a druzí dva proto, že slouží Bohu. Oba dva Ivan i Emil Čonkovi slouží svému národu - Rómům jako pastoři.

fotka
Vánoce

Rómové v Plzni nejdříve chodili do stávajících církví (Slovo života, Křesťanské společenství, Methodistická církev, Církev bratrská, Katolická církev...), a pak se někteří z nich rozhodli založit si vlastní sbor. Nejprve to byl sbor Penúel pod vedením Ivana Čonky a poté, co Ivan s rodinou odjel jako misionář na Slovensko, tak roku 2006 vznikl sbor Betlém, ve kterém jako pastor slouží Emil Čonka. Je úžasné, že když jde Bůh dělat zázraky, tak my smíme jít s ním. Dík patří Ježíši Kristu i všem sborům, které otevřely Rómům dveře.

fotka
Nekvasov 1995 - v lese je dobře každému